Jdi na obsah Jdi na menu

Z Havaje přes Samsona až do Proseče!

8. 6. 2013
Tento můj příspěvek prosím berte jako důkaz, že členové KPC jsou opravdu všestranní sportovci, kteří se nezaleknou žádné překážky a žádný sport jim není cizí.
 
Všichni jistě znáte triatlon Iron Man z Havaje, byli jsme i na Samsonovi v Rakousku, ale to vůbec nic neznamená, ani nemá takový zvuk ve světě, jako pivní triatlon pořádaný CK Skuteč. Jde o seriál závodů, jehož první ročník se konal 8. 6. 2013 v rámci Cyklo Maštalí 2013 v Proseči. 
 
Je to velice mladá sportovní disciplína, která se skládá z jízdy na biku (cca 25 km), běhu terénem (2,5 km) a poslední ,,lahůdkou“ je vypití 4 lahvových piv. Čas je měřen od startu na kole a stopky se zastaví po dopití posledního piva. Z tohoto je patrné, že tato disciplína si žádá celoroční trénink a každé zaváhání se tvrdě trestá (jak se dočtete později).
 
Krátce z historie vzniku tohoto sportu:
V prosečských maštalích žil byl loupeživý rytíř Toulovec, který na svém věrném oři olupoval ve svém volném čase místní podnikatele. No a ta jeho drzost přerostla místním přes hlavu a tak se na milého loupežníka po pár letech vypravili s cepy a vidlemi. No, a jelikož v té době již věrný Hatátitla odešel do věčných lovišť, musel se milý mizera spolehnout na svoje rychlé nohy. Běžel, seč mu síly stačily, ale mladí pronásledovatelé mu byli stále blíž a blíž a již to zavánělo jeho blízkým a krutým koncem. Naštěstí uviděl starý Toulovec o strom opřené horské kolo, nezaváhal, osedlal ho a zmizel pronásledovatelům brzy z očí. No, a jelikož měl na čele již smrtelný pot a na jazyku hrozné sucho, mazal do první krčmy se namazat z radosti svého přežití. A protože tato legenda se dál šířila z pokolení na pokolení, rozhodl se CK Skuteč tento staročeský sport obnovit.
 
A jak to probíhalo? Nebyl to samozřejmě žádný sladký románek pro dospívající dcerky. Bylo pár dní po vytrvalých deštích, biková trať byla značně rozmoklá, a kdo zná Maštale, ví, že to není žádná rovinka, dokonce jsem musel i pár desítek metrů svého oře do stráně tlačit. Ani nešlo se moc posilňovat tekutinami, protože z té poslední disciplíny jde opravdový strach. Spíše jsem udržoval jen vlhký jazyk, aby se mi nepřilepil na patro. 
 
Po kole jsem držel 7. místo a mazal se "proběhnout". Běžecká trať byla také celkem plná vášní, neboť její prostřední část vedla podle rybníka po pás v kopřivách a po kotníky v bahně a závěrečná třetina vedla pořád do kopce až na prosečské náměstí. To už jsem skoro nevnímal, jak jsem se těšil na vychlazenou hlineckou dvanáctku se smetanovou čepicí. Ale chyba lávky!
 
Čekaly nás na sluncem rozpáleném stole 4 lahvové desítky a 2 plastové kelímky! Z toho mě oblil smrtelný pot skoro jako kamaráda sportovce Toulovce. Ovšem členové KPC se jen tak nevzdávají a v těchto ULTRAS závodech se právě potvrdí kvalita jejich celoročního tréninku. Tuhle poslední disciplínu jsem zvládl něco přes 8 minut a s písní na rtech (a plným bachůrkem) jsem protnul pásku na celkovém 3. místě se ztrátou 4:37 minut na vítěze. Jen bylo ještě nutno splnit poslední podmínku a to udržet pivka minimálně 2 minuty ve svých útrobách, to již byla pro mne "brnkačka". Ještě jedna poznámka, kterou si nemohu nechat jenom pro sebe. Pan Javůrek zvládnul poslední disciplínu v čase 1:49 minut. Toto je bez komentáře a já před ním smekám! A jak říká pan Plíšek – Chlapi, jezděte s náma, ať něco vidíte a neumřete úplně blbí a úplně zanedbaní. S tímto provoláním k světu zdraví
 
Jirka Fidler
 
 
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář